Zákon č. 218/2021 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Čiastka 92/2021
Platnosť od 09.06.2021
Účinnosť od 01.01.2022 (za 5 mesiacov) do30.06.2022 (za 11 mesiacov)

218

ZÁKON

ze dne 25. května 2021,

kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. I

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017, zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 2, § 30 odst. 3 a v § 34 odst. 3 se slovo „čekatelé“ nahrazuje slovem „kandidáti“.

2. V § 7 odst. 2 se za slova „nestanoví-li předseda příslušného soudu“ vkládají slova „v jednotlivých odůvodněných případech“.

3. Za § 36a se vkládá nový § 37, který včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:

㤠37

Ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů13) je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.

13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech.“.

4. V § 40 odst. 1 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „každý soudce se zařadí alespoň do jednoho soudního oddělení“.

5. V § 42d odst. 1 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“.

6. V § 42e se za slova „přidělí se“ vkládají slova „přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí“, slova „přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí“ se nahrazují slovy „nebo po skončení dočasného přidělení“ a slova „původně přiděleny“ se nahrazují slovy „přiděleny před přerozdělením“.

7. V § 43 odst. 1 se slovo „čekatele“ nahrazuje slovem „kandidáty“ a slova „přípravné služby“ se nahrazují slovy „odborné přípravy“.

8. V § 43 odst. 2 se slovo „čekatele“ nahrazuje slovem „kandidáta“.

9. V § 44 se slovo „čekateli“ nahrazuje slovem „kandidátovi“.

10. V § 60 odst. 3 se za slovem „republice“ nahrazuje slovo „a“ čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a úspěšné absolvování výběrového řízení na funkci soudce“.

11. V § 83 odst. 1 se slova „justičních a“ nahrazují slovy „justičních kandidátů,“.

12. V § 83 odst. 2 se za slovo „exekutorů,“ vkládají slova „insolvenčních správců,“.

13. V § 85 se za slovo „majetku“ vkládají slova „včetně členství v orgánech bytových družstev, společenství vlastníků jednotek a jiných právnických osob, jejichž hlavní předmět činnosti je zaměřen na uspokojování bytových potřeb svých členů,“, za slovem „publicistické“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „umělecké“ se vkládají slova „ , aktivního sportovce“.

14. V § 85 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

(2) Soudce nesmí ode dne jmenování do funkce až do zániku funkce soudce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závodu.

(3) Výkon funkce soudce je neslučitelný s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.“.

15. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:

㤠85a

(1) Soudce je povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku oznámení o své výdělečné činnosti podle § 85 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, a to s výjimkou správy vlastního majetku. Oznámení o výdělečné činnosti je podáváno předsedovi příslušného soudu. Soudce v oznámení uvede informace týkající se předmětu a způsobu vykonávané činnosti, subjektu, pro který byla tato činnost vykonávána, místa výkonu činnosti a časového rozsahu této činnosti.

(2) Oznámení soudce nepodává v případě, že nevykonává výdělečnou činnost podle § 85 odst. 1 nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhne 20 % jeho ročního platu soudce za předchozí kalendářní rok podle odstavce 1.“.

16. V § 88 odst. 5 se za slovo „dne“ vkládá slovo „kalendářního“ a za slovo „dni“ se vkládá slovo „nabytí“.

17. V § 93 odst. 4 se za slovo „jednání“ vkládá slovo „přiměřená“.

18. V § 94 písm. b) se slovo „zjištěno“ nahrazuje slovem „rozhodnuto“.

19. § 105a zní:

㤠105a

(1) Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy.

(2) Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období.“.

20. Za § 105a se vkládají nové § 105b až 105e, které znějí:

㤠105b

(1) Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce.

(2) Předpokladem pro jmenování předsedou a místopředsedou soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let.

(3) Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy.

§ 105c

(1) Návrh na jmenování do funkce předsedy vrchního a krajského soudu podává ministr spravedlnosti podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.

(2) Návrh na jmenování do funkce předsedy okresního soudu podává předseda krajského soudu podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení.

(3) Návrh na jmenování místopředsedy musí být odůvodněný.

§ 105d

(1) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy soudu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení.

(2) Ve výběrovém řízení se zhodnotí také dosavadní rozhodovací činnost soudce, komunikační a organizační dovednosti a přihlédne se ke stážím u soudů vyššího stupně a k případným proběhlým kárným řízením.

(3) Pro účely výběrového řízení vypracuje

a) předseda soudu nebo jím pověřený místopředseda hodnocení soudce a roční statistický výkaz jeho činnosti,

b) soudcovská rada soudu, ke kterému je uchazeč přidělen, stanovisko a

c) soudcovská rada soudu, u kterého je funkce obsazována, stanovisko.

(4) Postup při vyhlašování výběrového řízení, náležitosti přihlášky a postup při podávání přihlášky, postup při zajišťování stanovisek, výkazu a hodnocení činnosti soudce a jejich náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 105e

(1) Komise pro výběrové řízení na funkci předsedy má 5 členů.

(2) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy vrchního a krajského soudu jsou náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého není funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda Nejvyššího soudu.

(3) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy okresního soudu jsou náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, místopředseda krajského soudu, předseda nebo jím pověřený místopředseda okresního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda jiného okresního soudu.

(4) Ve výběrovém řízení na funkci předsedy krajského a okresního soudu je předseda soudu, u kterého není funkce obsazována, určován losem.

(5) Formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

21. V § 108 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Funkce místopředsedy soudu zaniká rovněž uplynutím 3 měsíců ode dne jmenování nového předsedy soudu; v případě tohoto způsobu zániku funkce místopředsedy soudu se pravidlo pro zákaz opakovaného jmenování do funkce místopředsedy téhož soudu neuplatní.“.

22. V části první hlavě II díl 5 včetně nadpisů zní:

„Díl 5

Justiční kandidáti a výběrové řízení na funkci soudce

Odborná justiční zkouška

§ 109

(1) Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze soudců, zaměstnanců ministerstva a případně dalších odborníků právní teorie a praxe. Soudci mají ve zkušební komisi většinu.

(2) Seznam osob, ze kterých ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise, zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

(3) Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci soudů a k postavení a povinnostem soudců.

(4) Postup a způsob oznamování termínu odborné justiční zkoušky, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku odborné justiční zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 110

(1) Ministerstvo umožní asistentovi soudce vykonat odbornou justiční zkoušku, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení žádosti.

(2) Podmínkou podání žádosti je výkon právní praxe po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 1 roku výkon funkce asistenta soudce.

(3) Do doby právní praxe se započítává doba výkonu funkce asistenta soudce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního soudu, praxe advokátního koncipienta, notářského kandidáta, notářského koncipienta, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, vyššího soudního úředníka, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv. Ministerstvo výjimečně může na žádost započítat do doby právní praxe dobu jiné právnické činnosti, a to nejdéle v rozsahu 2 let, jestliže asistent získal při výkonu právní praxe zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce.

(4) Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl, může požádat o její opakování nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ministerstvo umožní opakování odborné justiční zkoušky do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Požádat o opakování odborné justiční zkoušky lze nejpozději do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ten, kdo neuspěl ani při opakované odborné justiční zkoušce nebo nepožádal o opakování odborné justiční zkoušky do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky, může podat novou žádost o vykonání odborné justiční zkoušky po uplynutí 3 let ode dne konání opakované odborné justiční zkoušky nebo po uplynutí 5 let ode dne konání neúspěšné odborné justiční zkoušky, nepožádal-li o její opakování.

§ 111

(1) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku vyššímu soudnímu úředníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, a soudci Ústavního soudu; § 110 se použije obdobně.

(2) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku občanovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, je státním zaměstnancem ve služebním poměru v oboru služby legislativa a právní činnost, je zařazen ve 13. a vyšší platové třídě, vykonává právní praxi v tomto oboru služby a služebním zařazení minimálně 5 let, v posledním služebním hodnocení dosáhl vynikajících výsledků a zaplatil poplatek za konání odborné justiční zkoušky; § 110 odst. 1 a 4 se použijí obdobně.

(3) Poplatníkem poplatku za konání odborné justiční zkoušky je státní zaměstnanec, který žádá o její konání. Předmětem poplatku je konání odborné justiční zkoušky státním zaměstnancem. Výše poplatku činí 5000 Kč. Poplatek je splatný při podání žádosti. Správcem poplatku je ministerstvo a poplatek je příjmem státního rozpočtu.

Justiční kandidát

§ 112

(1) Výběrové řízení na pozici justičního kandidáta vyhlašuje předseda krajského soudu se souhlasem ministerstva. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části a z psychologického vyšetření.

(2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.

(3) Výběrová komise má 5 členů a skládá se ze soudců a zaměstnanců ministerstva. Soudci mají ve výběrové komisi většinu.

(4) Seznam soudců a zaměstnanců ministerstva, ze kterých předseda krajského soudu jmenuje členy komise, zveřejní předseda soudu na internetových stránkách soudu.

(5) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 113

(1) Justičním kandidátem se může stát jen ten, kdo uspěje ve výběrovém řízení, složí do rukou předsedy krajského soudu slib a splní předpoklady pro výkon funkce soudce s výjimkou věku a výběrového řízení na funkci soudce.

(2) Slib justičního kandidáta zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“

§ 114

(1) Odborná příprava justičního kandidáta trvá 1 rok. Odborná příprava se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním kandidátem uzavírá a v pracovněprávních vztazích s justičním kandidátem jedná krajský soud. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního kandidáta zákoníkem práce.

(2) Pracovní poměr se sjedná na dobu určitou v trvání 14 měsíců. Nedosáhne-li doba odborné přípravy v době trvání pracovního poměru délky 1 roku, lze se souhlasem justičního kandidáta pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky odborné přípravy, nejdéle však o 6 měsíců. Pracovní poměr s justičním kandidátem se prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl doby odborné přípravy v trvání 1 roku pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.

(3) Justiční kandidát je povinen i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho může ze závažných důvodů předseda krajského soudu.

(4) Do doby odborné přípravy justičního kandidáta se v případě omluvené nepřítomnosti nebo z důvodu překážek v práci na jeho straně započítává nejvýše 70 pracovních dnů.

(5) Pracovní poměr justičního kandidáta, který uspěl ve výběrovém řízení na funkci soudce, může být s jeho souhlasem změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou.

§ 115

(1) Justiční kandidát vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu udělí předseda senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonává odbornou přípravu. Justiční kandidát je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu upravující postavení vyšších soudních úředníků.

(2) V závěru odborné přípravy vyhotoví předseda krajského soudu hodnocení justičního kandidáta. Podkladem pro hodnocení justičního kandidáta je stanovisko předsedy senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonával odbornou justiční přípravu.

(3) Obsahovou náplň odborné přípravy, způsob a postup při hodnocení justičního kandidáta stanoví ministerstvo vyhláškou.

Výběrové řízení na funkci soudce

§ 116

(1) Výběrové řízení na funkci soudce vyhlašuje ministr spravedlnosti. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části. V případě, že u uchazeče nebylo provedeno psychologické vyšetření ve výběrovém řízení na funkci justičního kandidáta, je součástí výběrového řízení také psychologické vyšetření.

(2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce.

(3) Výběrová komise má 5 členů. Ministr spravedlnosti jmenuje 2 členy z odborníků z řad zaměstnanců ministerstva nebo orgánů a osob spadajících do okruhu působnosti ministerstva podle zvláštního zákona, 2 členy z řad soudců na návrh příslušného předsedy krajského soudu, a to tak, aby byl jeden ze soudců z okresního soudu a druhý z krajského soudu, a 1 člena z řad soudců na společný návrh předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu.

§ 117

(1) Předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení je ukončení odborné přípravy justičního kandidáta v posledních 5 letech předcházejících okamžiku podání přihlášky do výběrového řízení. Tato doba se prodlužuje o dobu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené.

(2) Stejné účinky jako odborná příprava justičního kandidáta má při splnění ostatních předpokladů pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 3 s výjimkou úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce

a) výkon funkce státního zástupce, praxe advokáta, notáře, soudního exekutora a soudce Ústavního soudu po dobu 5 let,

b) výkon právní praxe nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů, nebo

c) výkon právní praxe ve služebním poměru v oboru legislativa a právní činnost ve 13. a vyšší platové třídě po dobu 15 let; do této praxe se započítává rovněž výkon právní praxe ve státní správě před 1. červencem 2015 ve 13. a vyšší platové třídě s náplní práce, která odpovídá stávajícímu oboru služby legislativa a právní činnost.

(3) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 117a

Výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů

(1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu zveřejní na internetových stránkách příslušného soudu po projednání se shromážděním všech soudců pravidla pro výběr kandidátů na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. Tato pravidla stanoví postup při výběru kandidátů a způsob hodnocení kandidátů.

(2) Pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit v návaznosti na předpoklady pro ustanovení soudcem, pro přihlášení do výběrového řízení na funkci soudce, pro přidělení nebo přeložení k příslušnému soudu a provedení psychologického vyšetření podle § 116 odst. 2 další požadavky, které musí splňovat kandidát na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu.“.

23. Za § 118 se vkládá nový § 118a, který zní:

㤠118a

(1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém veřejné správy Databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů (dále jen „Databáze“). Databáze je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Okresní, krajské a vrchní soudy zveřejňují v Databázi pravomocná rozhodnutí, jejichž kategorie, postup při jejich zveřejnění a rozsah, ve kterém se tato rozhodnutí zveřejní, stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

24. V § 123 odst. 1 písmeno f) zní:

f) řídí a organizuje odbornou přípravu justičních kandidátů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních kandidátů,“.

25. V § 123 odst. 1 písm. g) se slova „(§ 114 až 117)“ zrušují.

26. V § 123 odst. 1 se písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje.

Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n).

27. V § 123 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:

m) organizuje, řídí a kontroluje zveřejňování soudních rozhodnutí,“.

Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena n) a o).

28. V § 125 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

f) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,“.

Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).

29. V § 126 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a zajišťuje pravidelné vzdělávání asistentů soudců“.

30. V § 126 odst. 1 písm. f) se slova „s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie“ zrušují a slovo „čekatelů“ se nahrazuje slovem „kandidátů“.

31. V § 126 odst. 1 písm. g) se slova „přípravnou službu justičních čekatelů“ nahrazují slovy „odbornou přípravu justičních kandidátů“.

32. V § 126 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.

Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena k) až n).

33. V § 126 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:

l) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,“.

Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena m) až o).

34. V § 127 odst. 1 písm. b) se slova „přípravnou službu justičních čekatelů“ nahrazují slovy „odbornou přípravu justičních kandidátů“.

35. V § 127 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:

h) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí,“.

Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k).

36. V § 129 odst. 2 větě první se slova „justičních a“ nahrazují slovy „justičních kandidátů,“, za slova „právních čekatelů“ se vkládají slova „ , asistentů soudců“ a za větu první se vkládá věta „Justiční akademie může dále zabezpečovat vzdělávací akce pro osoby, které spolupracují s justicí, zejména policejní orgány a orgány sociálně-právní ochrany dětí.“.

37. V § 130 odst. 2 větě první se slovo „čekatelů“ nahrazuje slovem „kandidátů“ a ve větě druhé se slova „učitelů právnických fakult vysokých škol“ nahrazují slovy „akademických pracovníků“.

38. V § 132 písm. a) se za slovo „justiční“ vkládá slovo „kandidáty“, slovo „nebo“ se nahrazuje slovem „kandidáta,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo soudce“.

39. § 175h zní:

㤠175h

Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a

b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.“.

40. Za § 175h se vkládá nový § 175i, který zní:

㤠175i

Z údajů podle § 175a až 175h lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Přihlášky k odborné justiční zkoušce, které ministerstvo obdrží přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může o její opakování požádat nejpozději do 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Justiční čekatelé přijatí do přípravné služby podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí přípravnou službu podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Oprávnění takto přijatých justičních čekatelů vykonávat úkony soudu se řídí zákonem č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Pro účely výběrového řízení na funkci soudce se za odbornou přípravu justičního kandidáta považuje přípravná služba justičního čekatele podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a doba výkonu funkce asistenta soudce, pokud asistent soudce vykonal úspěšně odbornou justiční zkoušku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a v posledních 5 letech předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával funkci asistenta soudce alespoň 1 rok. Předpoklady pro přihlášení do výběrového řízení podle § 117 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i na přípravnou službu.

5. Výběrová řízení na funkci soudce vyhlášená předsedou krajského soudu, která proběhla přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona, přičemž uchazeč, který uspěl, nebyl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona soudcem jmenován, se považují za výběrová řízení na funkci soudce podle § 116 a 117 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Předpoklad úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce podle § 60 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na justiční čekatele přijaté do přípravné služby podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona složili odbornou justiční zkoušku a nejméně 1 rok vykonávali pracovní poměr justičního čekatele nebo vyššího soudního úředníka podle § 116 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Pravidla pro zánik funkce místopředsedy soudu se v případě místopředsedů soudů jmenovaných do funkce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona řídí zákonem č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Bylo-li ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů zahájeno řízení nebo provedeny úkony přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se takové řízení nebo úkony podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. III

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb. a zákona č. 192/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 374 odst. 1 písm. a) se slovo „čekatelé“ nahrazuje slovem „kandidáti“.

2. V § 374 odst. 2 se slovo „čekatelům“ nahrazuje slovem „kandidátům“.

3. V § 374 odst. 3 se slovo „čekatel“ nahrazuje slovem „kandidát“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky

Čl. IV

V § 1 odst. 4 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, se za slova „justičního čekatele,“ vkládají slova „justičního kandidáta,“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna notářského řádu

Čl. V

V § 7 odst. 2 větě druhé zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 308/2006 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb., se za slova „justičního čekatele,“ vkládají slova „justičního kandidáta,“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl. VI

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 24 odst. 5 se slova „a justičních“ zrušují a za slovo „čekatelů“ se vkládají slova „ , justičních kandidátů“.

2. V § 33 odst. 2 větě první se slova „a justičního čekatele“ nahrazují slovy „ , justičního čekatele, justičního kandidáta“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl. VII

V § 31 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, se na konci textu písmene a) doplňují slova „a justičního kandidáta“.

ČÁST SEDMÁ

Změna exekučního řádu

Čl. VIII

V § 9 odst. 2 větě druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 183/2009 Sb. a zákona č. 286/2009 Sb., se za slova „justičního čekatele,“ vkládají slova „justičního kandidáta,“.

ČÁST OSMÁ

Změna soudního řádu správního

Čl. IX

V § 121 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se slova „přípravné služby a“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „a odborné přípravy“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o státní službě

Čl. X

V § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se za slova „justičního čekatele“ vkládají slova „ , justičního kandidáta“.


ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. XI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 23, 27, 28, 33 a 35, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022.


Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.